Jdi na obsah Jdi na menu
 


PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA

Už delší dobu mám mindrák z toho,že jsem sama a nikdo mě nehladí a nemazlí se se mnou. Myslela jsem si,že je to jen můj problém, ale není tomu tak.  Nedávno se jedna moje přítelkyně opila a v té depresivní fázi, která po každém vystřízlivění přichází, své chování omlouvala slovy:“ Jsem nešťastná chybí mi pohlazení, doteky, mužská náruč, něžné objetí. “ Je vdaná, s manželem má tři krásné dcery a normální zdravý vztah a tak jsem jí sice politovala, ale myslela jsem si své. Ona se totiž v té opilosti doslova „lepila“ na každého chlapa. A co chlapi? Couvali před ní jako by měla „lepru“ a nebo si to vyložili jako sexuální výzvu. Což o to, u těch zadaných se to jaksi dá pochopit, ale i pár jejich vyloženě kamarádů zděšeně uhýbalo. A tak nakonec pokojně spočinula v náručí nejstaršího člena naší „pařby“. Starý pán ji k sobě něžně přivinul, pohladil po hlavě a kamarádka se šťastným úsměvem na rtech usnula. Tedy můžu se přiznat, že jsme ji z ostatníma holkama pomluvily jako tu největší ku...
Nedávno jsem potkala bývalou spolužačku, má přítele, který ovšem místo s ní žije i ve svých 40 letech s maminkou. U vína mi vyprávěla, co se jí nedávno přihodilo. Byly s kamarádkou v baru a atraktivní kamarádka mé spolužačky šla doslova z ruky do ruky tedy při tanci pochopitelně. Spolužačka říkejme jí třeba Darja se zatím nenápadně opíjela vínem. Těsně před půlnocí, když už toho měla tak akorát dost a takovou tu „špičku“ jak se lidově říká, se zvedla a přesně vprostřed tanečního parketu hlasitě zavolala: „ Copak se tady nenajde žádný chlap, který by si se mnou zatančil? “ A naštěstí se jeden odvážlivec našel, byl to pohledný mladík, který ji pak doprovodil domů a strávili spolu krásnou noc. Jenže pozor, žádné milování, žádný sex ! Darja svému kavalírovi vysvětlila,že má ženatého přítele a bude mu věrná jelikož ho miluje, ale taky ho zároveň požádala ať s ní stráví noc, že jí chybí ze všeho nejvíc mužská náruč a něžné obětí. Říkala, že to byla jedna z jejich nejkrásnějších nocí v životě. No pochopíte to? Hezky od plic jsem jí nadala, že je důvěřivá a naivní husa, která může být ráda, že ji neznámý pobuda neznásilnil, nevykradl či nezabil.
Já jsem dlouhé roky sama a na samotu jsem zvyklá, lásku jsem před dvaceti lety zamkla na pomyslné dno pomyslného šuplíku spolu s posledním nevydařeným partnerským vztahem. Miluju své děti, svou práci, své rodiče, své sourozence a svého kamaráda. Ten zase ovšem nemiluje mne! Takže suma sumárum mimo občasného sexu s ženatým milencem, který se ke mně v kratších či delších periodách – rok sem rok tam - vrací už deset let nemám nikoho kdo by mě pohladil, objal jen tak a zůstal se mnou celou noc. A kdybych se nedávno neopila tak, že jsem nevěděla o světě, tak se možná nikdy nedovím jak moc mi chybí teplo lidského doteku. Nedávno mě moje neopětovaná láska, říkejme mu třeba Evžen, pozval na mejdan. Ale bohužel byl tam taky někdo komu se věnoval daleko víc a s velkou láskou v očích. Žal nad „zpackaným“ životem jsem zapíjela spoustou „paňáků“ a jako doprovod domů mi zbyl říkejme mu třeba Martin, který přijel do našeho města na pracovní konferenci a jelikož se docela dobře zná s mým synem tak přespával u mě. Martin je daleko mladší než já a v hledáčku jeho srdce vedou krásné štíhlé blondýnky. Mám ho moc ráda, je to fajn chytrý chlap a ráda si s ním povídám a opravdu bych mu přála v lásce větší štěstí než měl doposud a krásnou ženu a spoustu malých dětí. No abych se přiznala cestu taxíkem si tedy vůbec nepamatuji, vzbudila jsem se doma na své posteli, ve své noční košili a vedle mě tiše oddychoval Martin. Nejprve jsem se chtěla tiše vyplížit s postele do pokoje, kde jsem vždy při jeho návštěvách přespávala, ale místo toho se slyším jak ho žádám ať mě obejme. Objal mě, já jsem se ho chytila za ruku a tiše si užívala lidského tepla, jak upír, který saje krev nevinné oběti. Až Martinův tichý smích mě vyrušil, honem jsem se mu omlouvala, ať si to špatně nevykládá, třeba jako nabídku k milostným hrám. Nechápal, nechápal vůbec nic, asi si v duchu myslel: „ Proč proboha po mě ta ženská šmatá? “
Přesně v té chvíli jsem pochopila, že každá žena občas potřebuje obejmout, pohladit, chytit za ruku. Teplu mužské náruče, se nevyrovná ani divoké milování, ale ani láska mateřská a je nás dost, nás žen, které si to myslí. Ať vdané, svobodné, zadané či nezadané všem nám občas chybí teplo mužské náruče. Jestli mohu mužům radit, naučte se dotýkat a své ženy, něžně hladit ať nemusí škemrat jinde, chtivé něžných doteků! A vy ženy, kterým taky chybí něžné, mužné objetí nestarejte, se jen o rodinu, o vaření, o děti. A jestli váš muž či přítel, neumí vás objímat, tak mu prosím vysvětlete, že to ženy potřebují tak jako vzduch k dýchání.
Tyhle slova vlastně píšu Martinovi, aby si to přečetl, pochopil a projevil tak svou velkorysost, kterou si ponese dál do života jako malý dar, který se mu jednou možná vrátí, když i on bude potřebovat něžné objetí.